Občanský spolek Za společný Branov

"Branov je naším domovem"

K pamfletům z dílny p. Jaroslava Štillera

Dobrý den a dobrou náladu všem, kteří si přečtou tyto řádky!

Ke svému vyjádření mi dovolte krátkou odbočku, která má svou věcnou a podstatnou souvislost.

V pondělí dne 7. 5.2017 jsem z podnětu pověřeného zástupce navštívil obec Branov, abych zde jednal s účastníky stran problematiky řešení účelové cesty. Krátce před tím jsem jednal se zástupcem obce v řešení této věci a problematiky ČOV.

Jednání byla velmi slušná, věcná a konstruktivní. Tlumočil jsem hned v úvodu jednání podmínku, že pro jakékoliv slušné řešení je předpokladem to, aby bylo zdrženo negativním projevům silných slov, urážek, nepřesností a pomluv. Byla vyjádřena oboustranná vůle tuto podmínku plnit a najít případně možná společná řešení k problémům účelové cesty, zájmům jejich vlastníků a tím i řešení ČOV. Ve věci řešení cesty jsem vyslovil vstřícnost spolku, neboť spolek si přeje, aby účelová cesta do Zádolí byla po dlouhých létech jejího neřešení, různého dehonestování některých vlastníků pozemků pod účelovou cestou řešená a v této věci byl do obce vnesen potřebný klid. Starosta obce si tento postoj vysvětlil trochu šířeji a po informování ze strany svého zástupce o průběhu našeho jednání v následných dnech dal poněkud expresivněji najevo to, jak celou situaci chápe on. Nic méně ani to mi nebránilo držet dohodu a začít řešit potřebné. Vyřešení této otázky jsem vždy chápal tak, že je v zájmu vlastníků a ještě více v zájmu obce samotné. Já ani spolek jsme neměli a nemáme důvod řešení bránit. Krátce před tím, co jsem do obce kolem 15.00 hodiny přijel, jsem od zástupce obce obdržel SMS, že mi právě zaslal prvotní návrh možného smluvního řešení, jako základ k jednáním a řešení věci. S vlastníky pozemků jsem se postupně sešel. Zjistil jsem, že to jsou vstřícní, chápaví lidé, že jsou ochotni a připraveni věci řešit, že nic z toho co „ v klepech“ provází k těmto vlastníkům a údajné neochoty a přehnanosti jejich požadavků není ve skutečnosti pravdou a hlavně nejsou překážkou řešení věci. Je však potřebné brát na zřetel, že každý také hájí své vlastnické právo, mnohdy historický rodinného majetku, že jeho případné oddělování je bolestné, že to či ono řešení má své pro a proti, že diktát, „tak to bude a pokud se ti to nelíbí, tak si jdi „ řešením není. Vyslovuji poznání, že kdyby se s těmito vlastníky jednalo slušně, otevřeně s respektem a bez předsudků, pak by již mnoho let žádný problém účelové cesty do Zádolí neexistoval.

No a konečně k hanopisům.

V uplynulých měsících se s určitou pravidelností započali objevovat písemná oslovení k občanům Branova ze strany bratra starosty obce Branov. Věc jsem sice sledoval, ale nikterak do ní nevstupoval, právě proto, že občanem Branova nejsem. Nic méně poslední dílo autora p. Jaroslava Štillera, vyvěšené v den mého příjezdu do obce 7. 5. 2018 změnilo můj neutrální postoj k věci. Důvodem je, že jsem byl takříkajíc veřejně vtažen do děje a mé jméno je celkem 11x zmíněno způsobem, který není rozhodně v rovině běžné slušné vyjadřovací komunikace, případně věcné bezurážlivé kritiky.

Zatím v řadě poslední oslovení občanů Branova je svým obsahem ve skutečnosti duševním hanlivým hanopisným dílem s urážlivým a kritizujícím obsahem směřovaným zejména k mé osobě. Právě to bylo a je jeho hlavním posláním. Načasování takového napadení mé osoby jeho zveřejněním v den jednání není zjevně náhodné. Někdo se možnosti případné dohody lekl, někdo se zjevně snaží zmařit možné vstřícné jednání občanského spolku a některých vlastníků pozemků, které v jednáních zastupuji. Ukázalo by se totiž, že dosavadní odsudky spolku a dalších osob jsou smyšlené a nepravdivé. Vymyšlený nepřítel by přestal najednou existovat. Někdo si prostě možný úspěch jakékoliv dohody ve skutečnosti nepřeje. O tom začínám být přesvědčen. Jiné objektivní vysvětlení neexistuje. Musím říci, že občanský spolek a vlastníci pozemků to však nejsou! Obdržený návrh projednáváme, vlastnici teď upřesňuji věci, návrh doplníme a včas předáme. Vedle neuvěřitelně vedeného ataku k mé osobě samozřejmě nechybí slovní folkrol v podobě urážení a pomlouvání kohokoliv z rodiny Skleničkových nebo předsedy spolku „Za společný Branov“ p. F. Šípka. To, že někdo, komu je 71 let má dnes potřebu neustále a opakovaně ponižovat a dehonestovat dnes těžce nemocného, po mrtvici ochrnutého člověka stejného věku vypovídá o tom, kam až může u někoho dosáhnout dno lidského charakteru, osobní nenávisti a bezohlednosti. Jak primitivní a lidsky nedůstojné!

Cílem tohoto pamfletu bylo a je, pokud možno cíleně urazit, pomluvit nebo jinak poškodit kohokoliv z těch, ke kterým se autor vyjadřuje, překazit možnosti narovnání poškozených vztahů v obci a tím vším falešně oslovit občany obce Branov. Nejsem občanem obce a nemusí mě to znepokojovat, tím víc, že s odstupem času, zejména v posledních měsících zjišťuji, že řady nespokojených občanů se správou obce, s uvedeným stylem bratra starosty p. Jaroslava Štillera a jemu podobných se den ode dne rozšiřují a je naděje, že by výsledek nadcházejících komunálních voleb mohl přinést toliko potřebný a kýžený klid do života obce. To obci Branov opravdu přeji. To, že pamflet je ve skutečnosti jen zlým úmyslem a záměrem potvrzují i jeho závěrečná slova, ... „ Příště nashledanou...“

Musím přiznat, že po prvním přečtení sprostých a urážlivých slov p. Jaroslava Štillera se mi opravdu zpěnila krev a tak říkajíc bych si to šel s ním vyřídit jako chlap s chlapem, kdyby mu bylo tolik co mě. Ale věk p. Štillera mi tento jinak mnohdy na vsi účinný postup nedovoluje. Já pana Jaroslava Štillera vůbec neznám, nikdy jsem ho neviděl, nikdy jsme spolu nehovořili. Přesto mě on, neuvěřitelně přímo veřejně uráží označením toho, že jsem ekoterorista. On ví, že od spolku údajně beru obrovské množství peněz za to, že mu pomáhám a že jsem si z toho udělal vůči obci a spolku byznys. Dokonce uvádí naprosto dehonestující urážku jdoucí tak říkajíc do morku kosti, že jsem člověkem, kterého spolek královsky platí až tak, že bych za ty peníze zradil vlastní matku.

Myslím, že jste, pane Štillere tentokrát překročil veškerou únosnou mez. Možná jste přivykl tomu, že Vám nikdo za Vaše urážky v obci zatím nikdo neklepl přes prsty. Ale víte,...“ tak dlouho se se džbánem chodí pro vodu, až se ucho utrhne...“ Tentokrát jste však narazil na tvrdou vodu a překročil pověstný Rubikon.

Práh trpělivosti s Vašim chováním vůči ostatním, kteří mají jiný názor, než Vy případně Vám jiných podobných byl narušen již mnohokrát, ale tentokrát jste takříkajíc šlápl do lejna a já Vám takto veřejně sděluji, že nemám sebemenšího důvodu Vám na dále na sobě trpět urážek a pomluv. Za své jednání neste plnou odpovědnost a důsledky. Věřte mi, že jsem ve svém životě neměl situaci, aby vedla k tomu, aby si někdo bral do úst památku mé maminky. Mohu prominout mnohé, ale tohle Vám opravdu už neprojde. Já se Vás nebojím a Vy budete mít možnost svá neobhajitelná slova obhájit. Nechávám prověřit, zda Vaše jednání není v rozporu s trestně právním řádem ČR a vedle toho na Vás podávám občanskoprávní žalobu. Na hrubý pytel, hrubá záplata.

K některým Vašim dotazům.

  • Spolek občanů obce Branova a občanů pocházejících z Branova „ Za společný Branov „ mi nikdy za mé zastupování nic neplatil a neplatí. Svou pomoc jsem učinil proto, že jsem o ni byl požádán dlouholetým přítelem. Životní přítel je víc než peníze, to ale Vy asi nepochopíte. Vaše nařčení a obvinění je naprosto lživé a urážející.
  • Nejsem ekoterorista a toto veřejné a dehonestující nařčení a urážka na cti si nechám od Vás rád před kompetentními orgány vysvětlit a doložit.
  • Pokud se týká dotazu na kauzu sele, pak jsem obdržel v těchto dnech vysvětlující dopis p. Zyky. K věci se vyjadřují takto:

Příhodu o seleti jsem napsal na stránky tak, jak mi byla mnohými občany obce a to i mimo rámce spolku prezentována. Neměl jsem důvodu uvedenému příběhu nevěřit. Použil jsem jej. Protože jsem tak učinil prostřednictvím stránek spolku, pak tímto stejným prostřednictvím se také starostovi obce Branov za uvedené zveřejnění zjevně skresleného příběhu o seleti omlouvám.

Jestli je příběh pravdivý nebo příběh proběhl jinak je s odstupem času pro mě již nezjistitelné. Důvodem této mé omluvy je skutečnost, že jsem po zveřejnění dospěl k určité pochybnosti, k mnou dříve zveřejněné verzi příběhu. Snažil jsem se jej objasnit a ověřit. Od dopisu p. Zyky jsem slyšel další různé verze k danému příběhu. Okolnosti nemohu vyvrátit ani prokázat, pravdou je, že jsem vždy příběh vnímal jako příběh o fyzickém seleti jako takovém a o tom jsem psal. Ve skutečnosti se jednalo jen o poukaz a tom jsem se dověděl až z dopisu p. Zyky. Už jen v tom je mnou zveřejněný příběh jiný a omluva je v dané věci opodstatněná. Svá napsaná slova příběhu tak beru zpět.

  • Kontrola u p. Picha. Tuto kontrolu vykonal příslušný dotčený odbor životního prostředí spolu s dotčeným stavebním úřadem. Byl jsem této kontrole přítomen jako zástupce p. Picha. K podrobnostem nemám oprávnění se vyjadřovat. Pokud jsem mohl zjistit a všimnout si, pak pokud Vás to uspokojí, pak opravdu p. Pich špínu v kapse nevozí.

Děkuji za pozornost. V úctě k slušným občanům obce Branov
                                                                                    Miloslav Čapík

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Anketa

Přihlášení

Sdílej...

Copyright © 2011, Global Telecommunication Solutions. All Rights Reserved.