"Sídlo" spolku.
Raport píše o Branovu
V Raportu vyšel minulý týden článek o dění na Branově. Jelikož myslím, že by se k tomuto článku možná chtěl někdo vyjádřit, poprosil jsem Raport, zda ho mohu zde zveřejnit a tímto mu děkuji za souhlas.
Druhý pokus o výstavbu čistírny odpadních vod a kanalizace opět nevyšel
Spolek z Branova se brání "samoděržaví"
BRANOV. Takovou atmosféru na schůzi zastupitelstva už jsem dlouho nezažil. Branovští zastupitelé na sebe štěkali jako psi, které má obec ve znaku. Jsou to tři černí vlčáci s vyplazenými červenými jazyky. V dávných dobách je prý Branovští používali k obraně. Asi proto mají bránění dodnes v genech. Část občanů se brání výstavbě kanalizace a čistírny odpadních vod. Již jednou musela obec kvůli tomu vracet státní dotací a připravenou akci „odpískat“. To bylo vloni. Nyní jsou peníze opět na cestě, ale opozice se ještě na poslední chvíli stačí proces zastavit. Bojí se případných chyb, které by v případě kontroly mohly vyjít na světlo boží a zapříčinit navrácení dotace. To by podle nich mohlo přinést obecní bankrot.
Za společný Branov
Občanský spolek Za společný Branov se opakovaně obrací na vedení obce, ale i na další instituce s nejrůznějšími výzvami. Požaduji pozastavení akce s tím, že výstavba čistírny odpadních vod a její umístění by měly být znovu prodiskutovány s občany.
Tu poslední výzvu Ze 14. října odeslal František Šípek i do redakce Raportu. „Hnuti, spolek, členové a sympatizanti nejsou proti výstavbě kanalizace a ČOV, jak je nám podsouváno, ale jen poukazují na nevyřešené problémy se stavbou. Jsme pro stavbu, ale za jiného projektování, jsme za transparentnost ekonomiky a otevřené jednání s lidmi.“ Spolek poukazuje na nedořešené umístění ČOV a příjezdové komunikace. Podobné nejasnosti vnímají i v dotačním zajištění akce. Vadí jim, že některé důležité otázky nebyly projednány ani schváleny zastupitelstvem. Poukazují na to, že obci najatí odborníci na získávání dotací figurovali i na zakázkách v obcích, které se údajnými chybami dostaly do dluhových pastí.
Chaty, jejichž majitelé se obávají, že jim výstavba ČOV změní výhled z oken a tím klesne i cena nemovitostí. Vedení obce tvrdí pravý opak. Chaty napojením na kanalizaci budou v případě prodeje atraktivnější.
Starostovo „samoděržaví“
Projektový manažer Miloslav Čapík, kterého spolek požádal o zhodnocení postupu obce, přidává i další podrobnosti. „Zjistil jsem, že situace je daleko vážnější, než jsem si uměl představit. Nejvážnější pochybení je to, že všechny procesy, od vystoupení ze svazku obcí Křivoklátska pro výstavbu společné kanalizace, byly činěny bez účasti veřejnosti, tedy netransparentním způsobem. Zastupitelé neměli možnost rozhodovat o výstavbě ČOV, o její podobě, o variantním řešení. Transparentnost se netýká jen veřejné soutěže, transparentně musí jednat i zadavatel ve všech dalších otázkách. A tady to bylo ve všech procesech veřejné obchodní soutěže v jejím průběhu i přípravě totálně zanedbáno. To, co obec chce a v jakém rozsahu, musí posoudit zastupitelstvo, a nejeden člověk. V Branově podle dostupných dokumentů samotné zadávací řízení nikdo nikdy neschválil. Zastupitelstvo přece musí ustanovit příslušnou hodnotící komisi, komisi pro otevírání obálek, musí být provedeno vyhodnocení a z toho musí vzejít určité protokoly. Komise má jen doporučující hlas, proto konečný výsledek musí zadavatel projednat v zastupitelstvu. Nic takového se ale na Branově nestalo,“ míní Čapík.
Další problémy vidí i v ceně díla. „Vysoutěžená cena je 25,5 milionu korun, ale v samotné smlouvě o dílo byla připočtena ještě rezerva ve výši 3 milionů korun a DPH. Takže celková cena je 34 miliony. Dotační tituly jsou celkem tři. Jeden činí 11 milionů, druhý kolem 6 milionů a třetí 5 milionů od Středočeského kraje z fondu životního prostředí. Zbytek si bude muset obec vypůjčit. A se stavbou budou spojeny i další vysoké výdaje, které ale nejsou součástí uznatelných nákladů, což považujeme za chybu. Příslušný orgán stanovil, že v úseku 1,5 km cesty musí být zpevněná vozovka, to jsou další náklady, které ale vysoutěženy nebyly. A takových věcí je tam víc a obec je nemá krytá.“
Zastupitelé Karel Karnold a Miroslav Varyš v místě, kde má vyrůst čistírna odpadních vod.
Karel Sklenička, který je členem zastupitelstva za spolek Za společný Branov, má i další pochybnosti. „Že je v chodu tato akce, jsme zjistili ještě před naším zvolením. Když už to vypadalo, že se to má zahájit, i když veřejnost vůbec neví, kudy povedou přípojky, a chybějí základní informace, začali jsme se ptát a začaly vyplouvat na povrch další a další nejasnosti. Akce byla nakonec zastavena. Teď po nás chtěli 13. září schválit dodatek ke smlouvě, ale tu samotnou smlouvu jsme před tím vůbec neviděli. Proto jsme se rozhodli proti tomu vystoupit.“
A svůj dojem z vedení obce připojuje i Miloslav Čapík: „Nechceme z toho dělat nějaké politikum. Ale říkám otevřeně, že mě situace šokuje. Na Branově ještě i v roce 2016 vládne „samoděržaví.“
Právník pochybení odmítá
Starosta obce František Štiller to vidí jinak a za kritikou vidí hlavně osobní zájmy některých členů zastupitelstva a Spolku za společný Branov. Ke zpochybňovaným krokům si vyžádal právní stanovisko JUDr. Petra Sršně. Ten veškerá formální pochybení odmítá.
Opozice napadá, že smlouva o dílo na výstavbu ČOV a kanalizace nebyla zveřejněna na úřední desce. To však podle Petra Sršně není nutné. „Obec povinné publikuje na úřední desce obecně závazné vyhlášky a nařízení, dále záměry prodat, směnit darovat nebo pronajmout majetek obce, veřejnoprávní smlouvy, oznámení o místě, době a programu připravovaného jednání zastupitelstva. Uzavření smlouvy o dílo nespadá do oblasti nakládání s nemovitým majetkem obce,“ vysvětluje právník.
Velmi se podivuje i nad tím, že přestože zastupitelstvo na posledním jednání schválilo všechny potřebné kroky k zahájení výstavby, spolek Za společný Branov odeslal poskytovatelům dotaci dopisy, v nichž výstavbu zpochybňuje.
"Oni napadají úplně všechno,“ míní starosta. „Napsali na všechny instance a díky tomu došlo na ministerstvu zemědělství k pozastavení již schválené dotace. Kdyby věci měly normální průběh, tak je dotace nesporná a jasná. Ale oni napsali, že odmítají dotaci i samotnou stavbu, takže ministerstvo dotaci pozastavilo, aby věc znovu přezkoumalo.“
„Když obec žádá o dotaci, je s tím spojená velmi složitá, ale standardní cesta. Nestandardní je intenzita, s jakou je v Branově ta věc zpochybňována. V dnešní době je obcí, které chtějí dotace, mnoho a zdroje nejsou nekonečné. Bylo by smutné, aby obec o ty peníze přišla. Snaha spolku je v tomto případě kontraproduktivní“ hodnotí Petr Sršeň.
„A není to poprvé,“ doplňuje starosta."Už vloni zastupitelé sehnali prostředky, všechno bylo připravené, pak to opozice začala stejným způsobem zpochybňovat a já jsem nakonec musel již poskytnuté peníze vrátit a akci zastavit. Stal jsem se terčem kritiky vyšších orgánů.
Dostali jsme tehdy 24 milionů a částku jsme vrátili a nakonec šla na Slabecko. Teď jsem dostal telefonický pokyn, abych do 15. listopadu dal konečné stanovisko, jestli budeme nebo nebudeme dělat čističku. Já jsem řekl, že už nic posílat nebudu, že náš záměr trvá. Musím tedy doložit zápis z posledního zasedání OZ. Když jsem zjišťoval, co se děje, řekli mi na krajském úřadě, že hned v pátek po schůzi poslali členové spolku mail, aby kraj žádnou dotaci neposkytoval. Veškerá práce, kterou já a kolegové děláme, jde vniveč. Zarážející je, že pan Šípek a sdružení vystupují jako občané Branova. Chtěli jsme zjistit, kolik lidí tam ve skutečnosti je, ale nechtěli nám to sdělit,“ říká starosta.
Z chaty nechtějí koukat na ČOV
Silným hlasem opozice je podle starosty i chatař Jindřich Pich, který nechce čističku, protože má stát kousek od jeho chaty. „Byl kvůli tomu až u Ústavního soudu, ale neuspěl. Je z Prahy, není účastníkem řízení, a jeho argument, že na to nebude z chaty koukat, nemá žádnou váhu. Přitom na čistírnu vůbec neuvidí. Sám navíc nemá jímku ani čističku a napojením na kanalizaci hodnota jeho nemovitostí vzroste. Tu nabídku dostal od nás už v roce 2009,“ připomíná Štiller.
Dalším odpůrcem výstavby je podle starosty i sám zastupitel Karel Sklenička. „Ten tam má pro změnu pozemek, po jehož části vede 40 let cesta. Nyní bude využita jako obslužná komunikace pro ČOV a bude tedy zpevněna. Každá ČOV potřebuje nějakou technickou obslužnost, ale provoz tam bude minimální,“ vysvětluje starosta.
Mezi odpůrci projektu ve stávající podobně je i majitel pozemku, na němž měla stát stavba podle prvotního návrhu. „Když Branov vyčlenili z původního svazku obcí Křivoklátska pro výstavbu společné kanalizace a ČOV, připravovala se samostatná projektová dokumentace. Původně měla ČOV stát na pozemku pana Horny. Jenže pak proběhla schůzka všech účastníků a pan Horna řekl, že nechce, aby ČOV stála na jeho pozemku. Že si to nepřeje. Tak jsme udělali změnu s tím, že ČOV postavíme na pozemku pana Dubského. A ten souhlasil a vše podepsal. Proběhlo územní rozhodnutí. Jenže pan Horna přišel za týden, že si to rozmyslel. Šlo o peníze, chtěl nejdříve 600 korun za metr, pak 200 korun za metr a chtěl prodat obcí celých 9000 m3. Takže jde vlastně o miliony,“ vysvětluje starosta další motiv zapeklité situace v obci.
Udej svého souseda
V závěru zmiňuje i další událost, která atmosféře mezi sousedy zrovna nepřidala. „Před časem přišlo na některé občany udání, že nemají vyřešené nakládání se splaškovými vodami. Přišla kontrola a jak jsme tak seděli na úřadě, zaznělo, když já, tak tedy všichni. A tak šli kontroloři barák od baráku, rozdávali pokuty,“ popisuje František Štiller.
„Když to kvůli opozici i na podruhé skonči a my to odpískáme, můžeme čekat další kontroly a pokuty budou tentokrát ještě vyšší. Dešťová kanalizace, do které tady většina lidí pouští i splašky, vede do řeky. Když je sucho a změna počasí, tak to cítíte, kdy se pere nebo s... Už jsme to mohli mít hotové. Bohužel aktivita spolku za společný Branov, který obec spíš rozděluje, než spojuje, už podruhé zkomplikovala zahájení stavby. Mělo už se stavět. Teď nevíme, jestli vůbec začneme“ uzavírá starosta František Štiller.